ŽELVA VROUBENÁ
Želva vroubená obývá jižní Albánii a jižní Řecko (od Olympu na jih), uměle vysazena byla na Sardinii a na některé další ostrovy. Poddruhy nejsou známy. Dorůstá do velikosti 30 cm.
Žije na osluněných svazích s hustým porostem trávy a keřů (trnité macchie), skrz které si proklesťuje úzké cestičky a kde se ukrývá. Vyskytuje se i ve vyšších nadmořských výškách (do 2 000 m.n.m.).
Přes den je velmi aktivní, ráda šplhá a hrabe.
Je to největší evropská želva, v mládí se podobá ostatním evropským zástupcům rodu Testudo, nicméně v dospělosti je nezaměnitelná především charakteristickým tvarem krunýře, jehož zadní postranní štítky jsou nápadně vyhnuté směrem vzhůru. Karapax je podélně protažený se zúžením ve střední části. Zatímco zbarvení mladších zvířat je světlé, olivové až žlutohnědé, dospělí jedinci bývají tmavě jednobarevní až černí. Tmavé zbarvení mají i kožnaté části těla.
Její chov je již také rozšířen, podléhá registraci CITES.
Živí se rostlinnou stravou jako ostatní druhy suchozemských želv.
Dospělosti dosahuje po sedmém roce života. U zkušenějších chovatelů patří mezi pravidelně odchovávaný druh. Páření následuje ihned po probuzení ze zimního spánku. Samci se při něm ozývají dlouhými vzdychavými hlubokými tóny. Snůšky jsou tvořeny 3 - 7 vajíčky o velikosti kolem 35 mm a hmotnosti kolem 17 g. Mláďata se líhnou v podzimních měsících, jejich štítky jsou na rozdíl od dospělých jedinců uprostřed světlé s tmavou obrubou.
Tato želva zimuje v umělém odchovu i v přírodních podmínkých.
Chová se v teráriu. Chov ve venkovním výběhu je v našich podmínkách možný jen v nejteplejších měsících nebo s vyhřívaným úkrytem.
