SLUNCE, VÍTR, DÉŠŤ - BEROU?
Aktivitu ryb, především na stojatých a pomalu tekoucích vodách, a jejich zájem o potravu velice ovlivňuje vítr. Ten totiž i jemným čeřením hladiny zvyšuje obsah kyslíku ve vodě a tak bezvětrné dny (především spojené s vyššími teplotami za letních dnů) bývají pro rybáře horší. Nejpříznivější je mírný západní nebo jihozápadní větřík, dobrým znamením je i teplý vánek, který se zvedne za chladnějších dnů. Při silnějším větru navíc vodní masa v pohybu čeří dno, což je pro mnohé rybí druhy (hlavně pro ryby žijící u dna) signálem k vyhledávání potravy. Vítr a vlnky působí i splachování a spad drobných živočichů ze břehu i pobřežní vegetace, což je zase zdrojem potravy pro druhy zdržující se u hladiny. Vítr, pokud není příliš silný, je tedy spíš naším přítelem, až na ostrý severák či chladné východní větry.
Zavysokého tlaku nejsou (především kaprovité) ryby příliš aktivní, také prudká změna tlaku před blížící se bouřkou nestojí zpravidla za moc, občas ale začátek deště či letní bouřky přinese výraznou změnu a ryby začnou o naše nástrahy jevit nebývalý zájem. Při plavané je pomalu stoupající voda dobrým znamením, stejně jako setrvale zvýšený průtok, kdy ryby očekávají bohatou nabídku potravy a jsou ve střehu. Naopak kolísání stavu (zejména na údolních nádržích a na úsecích pod nimi, opakující se často i několikrát v průběhu dne) nebývá až na občasné výjimky příliš dobrým znamením. Asi nejhorším obdobím je na stojatých vodách tzv. "kvetení vody", kdy ostře zelený povlak na hladině dává jasně najevo, že je lépe věnovat se dočasně raději nějakému jinému koníčku. Všechny tyto faktory jsou pro různé druhy ryb natolik specifické, že bude nejlépe se na ně opět podívat jednotlivě.
Nebojme se ani zamračených, pošmourných dnů s přeprškami či vytrvalým deštěm. Přes léto kapři berou hlavně za chladnějších dnů, a to především časně ráno, potom spíš až navečer. Přes den se o ně můžeme pokoušet jen na proudnějších, dobře prokysličených vodách. Od poloviny srpna do konce října (v závislosti na počasí) bývá úspěšné období, s ochlazující se vodou se ryby stahují spíš do hlubších míst. Jinak lze občas i největší kapry zastihnout jen kousek od břehu, především v nepříliš hlubokých rybnících a menších nádržích. Velmi dobré je zvolit polohu, kam směřuje vítr (na hladině se to dá vysledovat podle nafoukané pěny, listů apod.). Pod tímto plovoucím nánosem se ryby s oblibou zdržují.
Lín není příliš náročný na obsah kyslíku ve vodě, lze jej tedy lovit i za dusných letních dnů. Dobře bere těsně před bouřkou.
Karas za horkých letních dnů jeví zájem o potravu až do setmění, prudkéěny tlaku ale někdy způsobí, že ryby najednou přestanou brát a je konec.
Za vyšší a přikalené vody bere ochotně i opravdu velká sousta (sousnice, slimáky, hlemýždě) jelec. Lze jej lovit i na menší živou rybku, na pijavky, suchozemský hmyz a jeho vývojová stádia, bílé červy, masné červy a kukly, pečivo a těstoviny, těsta, různé pasty, které lze použít k předchozímu vnadění. Dále např. na kostky luncheonmeatu, uzenin, salámu, slaniny, ale i ovoce (čerstvé i kompotované). V zimě jsou neodolatelnou nástrahou hlavně aromatická drůbeží játra či střívka. K jejich nastražování však rozhodně nepoužíváme trojháčků, protože mohou způsobit sežití tlamky či jídnu a uhynutí ryby. Tloušti nejlépe berou za podmračeného počasí, v klidnější vodě velké tlouště obelstíme spíš jen v přikalené vodě. V létě je hledáme pod převislými větvemi, na rozhraní světla a stínu, v úplavech (oblast zvířeného proudění za překážkou) a v podjezí.
Parma bere dobře po době hájení (od 15.06.) za chladnějších dnů i přes léto, dobrá je i stoupající či setrvale zvýšená a přikalená voda po déletrvajících deštích, kdy používáme především větší osvědčené živočišné nástrahy (rousnice, pijavky, slimáky). V čisté letní vodě jsou dobrými nástrahymi především drobnější larvy chrostíků, bílí červi a hnojáčci. Parmu ale ulovíme (zejména po déletrvajícím vnadění) na těstoviny, tavený i zrající sýr či rohlíkovou střídku. Určtě bychom měli průběžně lehce vnadit i při lovu na přírodní nástrahy - většinou postačí směs z hlíny, písku a drobnějších kousků používané nástrahy. Parmy tedy berou dobře až do konce října, nejlepší dny jsou pošmourné, s větší oblačností a nízkým tlakem vzduchu. Ke konci sezóny se ryby často přestěhují do táhnoucích proudných úseků pod jezy, vždy s kamenitým tvrdým dnem.
Podoustev bere dobře rovněž od poloviny června za chladnějších dnů a zejména v lehce přikalené vodě po dešti jako parma.
Spíše nižší tlak, zvláště přes léto, má ráda ostroretka. Ani větrnější počasí není na závadu.
Okouny lze dobře chytat přes léto spíše za chladnějších dnů, nevadí ani lehký déšť.
Při lovu sumců jsou vhodnou dobou přes léto časné ráno a potom až večerní čas stmívání, za kalnější vody sumci často shánějí potravu celý den. Předevšímdny s nízkým tlakem a dusné večery před deštěm či bouřkou jsou velmi nadějné
Štiky a candáty můžeme lovit nejlépe za podmračených dnů s nižším tlakem, někdy je lovec úspěšný i za krátkodobého oteplení. V zimním období candátům nevadí ani déšť se sněhem či sněhová vánice, nízký tlak bývá příznivým ukazatelem.