TYPY SPLÁVKŮ
Splávek, brčko, špunt, plavák, angličák, klouzák, káča ... určitě by se našly i další názvy, byť jen slangové pro jednu z nejpoužívanějších součástí udice. Dalo by se říct, že splávek je samotným symbolem rybolovu.
Základní části splávku jsou tělo, anténa, spodní dřík (báze splávku) a očko na provlečení vlasce. Některé splávky (např. waglery) nemají spodní dřík, u tyčových splávků zase anténa splývá s tělem. Různé je i umístění očka, u některých splávků jej najdeme přímo na těle, u jiných je to vlastně přímo obratlík, umístěný úplně vespod na bázi splávku, který pak slouží jako jediné uchycení ke vlasci.
Široká je také škála materiálů, které se k výrobě splávků používají. U tělíček je nepřekonatelnou klasikou balsové dřevo, nově se také používají různé lisované pěnové plasty apod. Antény menších průměrů jsou dnes především doméno plastu, průměry silnější bývají u dražších modelů z pavího brku, nebo opět z levnějšího plastu. Občas lze narazit na extrém v podobě lakované slámy, což je ale spíše nevyhovující řešení, protože taková anténa málo vydrží a často se láme. Spodní dříky, kdysi vyráběné z bambusového dřeva, se nyní vyrábí z ocelového drátu, grafitových, sklolaminátových či plastových tyčinek. Očka na těle splávku bývají zhotovena z tenkého drátu, u oček na bázi je pak drát už silnější, případně se jedná přímo o zabudovaný obratlík, jak již jsem naznačil výše. Pokud se jedná o splávek s kovovou bází, zde je jako materiál používaná nerezová ocel nebo mosaz, čímž je omezena koroze.
Jednoduchý splávek se používá na středně a rychle proudících řekách. Je dobrý pro lov za větru vanoucího po směru proudu vody a dobře pracuje až na vzdálenost do 30 m. Umístění spodních tří broků blíže k háčku způsobí, že se nástraha bude potápět rychleji, což může být účinné u ryb, které se živí na dně (bentické ryby).
Splávek s tenkou anténkou je ideální pro široké, pomalu proudící řeky, kde se ryby živí ve vodním sloupci (tenká špička splávku je dobrým ukazatelem záběrů). Taková udice se může použít i na hlubších vodách, ale vzhledem k citlivosti splávku se nemůže zadržovat a musí se nechat volně splavávat.
Splávek s tělíčkem použíjeme pro lov ve velkých a pomalu proudících řekách na střední až velkou vzdálenost. Nosné tělíčko splávku umožňuje udici hodně zatížit, aby se s ní dobře házelo na delší vzdálenosti. Rozmístění broků se může přizpůsobit podle způsobů braní ryb živících se ve volném sloupci vody či nabízí-li se rychle potápěná nástraha bentickým rybám, které se živí na dně.
Naříznuté broky vykonávají více funkcí, než jenom zatěžování vlasce. Broky, jsou-li upevněny na vlasci určitým způsobem, mohou předkládat nástrahu rybám různým stylem. Zajišťují také to, že splávky jsou registrovány různé typy záběrů a předcházejí zamotávání udice při házení. Naříznuté broky se dodávají v různých velikostech, od největších (SSG) přes "labutí broky až po "prachové broky". Ty se často používají v blízkosti háčku, aby dodaly udici pomalé a plynulé klesání nástrahy.
SSG = 1,89 g
AAA = 0,81 g
BB = 0,4 g
č. 1 = 0,28 g
č. 4 = 0,14 g
č. 6 = 0,105 g
č. 8 = 0,063 g
č. 10 = 0,034 g
č. 12 = 0,02 g
č. 13 = 0,012 g
Pro chytání v malých hloubkách, případně ve slabých proudech, kde nástrahu udrží u dna i malá zátěž, postačí splávky ve tvaru kapky do velikosti 3 - 5 g. Pokud je už třeba zátěž větší, jednoznačně nejvýhodnější je pak použití tzv. lízátek, což jsou splávky s tělem tvořeným jakousi kulatou plackou, která se v proudu natočí tak, aby kladla co nejmenší odpor. Díky šikmo umístěné anténě (vzhledem ke dříku splávku), bude při náklonu splávku v proudu anténa vystupovat z vody pěkně kolmo, takže záběry jsou jasně znatelné. Lízátka se dají koupit od těch nejjemnějších gramáží až po nosnost 20 - 25 g.
Hitem posledních několika let se stal splávek Cralusso. Splávek má asymetricky tvarované ploché tělo, které v proudu působí jako lopatka, která využívá odporu proudící vody a uděluje splávku při správném vedení pohyb šikmo proti proudu. Při odložení prutu do vidliček se splávek drží v podstatě na jednom místě, takže se nemusí často přehazovat. Splávek má vyměnitelnou anténu i dřík, vždy je třeba vybrat sadu podle toho, na kterém břehu řeky se nacházíme. Vyrábí se do gramáže až 20 g, takže jej lze použít i při lovu dravců na rybičku.
K lovu s bičem (teleskopický prut bez navijáku, na kterém je připevněn vlasec jen o něco kratší než je délka prutu) se používají splávky štíhlých tvarů, někdy rovnou tyčkové splávky, které mohou být vyrobeny např. z dutých plastových trubiček. Nosnosti se pohybují u spodní hranice, protože zátěž může být opravdu jen minimální, jen aby nástrahu stáhla rychle ke dnu, nepotřebujeme už ale žádné gramy pro delší nához.
Při chytání na odhozový prut (matchový prut, teleskopický prut s očky pro uchycení vlasce) používá anglické splávky waglery, a to i v případě, že lovná vzdálenost je velmi malá. Možnost potopení vlasce od prutu ke splávku pod hladinu, je k nezaplacení. Omezí se tak na minimum nežádoucí pohyb splávku a tím i celé sestavy a nástrahy, nehrozí také tvorba tzv. pytle, který vzniká při vlasci položeném na hladině. Další výhodou je, že i při vysoké nosnosti splávku a nahazování na značnou vzdálenost je wagler při správném seřízení velice citlivý a výborně signalizuje jemné záběry.
Všechny waglery jsou předváženy, což znamená, že kovová báze splávku je vlastně také zátěž a více či méně splávek zatíží.
Waglery plně předvážené jsou modely, kdy už na vlasec nemusíme přidat žádnou další zátěž (nebo jen malý broček) a splávek je správně vyvážen. Tyto se používají při lovném způsobu "na propad". Princip spočívá v tom, že po nahození nástraha pomalu klesá vodním sloupcem, což působí jako přirozený pohyb nástrahy a právě v této fázi ryby nástrahu uvidí a zaberou na ni. Tyto waglery mohou být od lehkých gramáží, až po těžší modely 20 - 30 g. Konkrétní velikost pak volíme podle lovné vzdálenosti.
Plně předvážené waglery se mohou stát částečně předváženými, pokud mají rozebíratelnou bázi se zátěžovými kroužky, které se dají podle potřeby odebrat. Chybějící zátěž pak doplníme na vlasec ve formě torpily a broků, které zajistí rychlé stáhnutí háčku s nástrahou ke dnu. Obecně se lze na stojaté vodě řídit pravidlem, že na 1 m hloubky se používá 1 g zátěže. Pokud tedy chceme chytat ve vzdálenosti 30 m a v hloubce 5 m, vybereme wagler, který bude mít na bázi cca 12 - 15 g, což zaručí bezproblémové nahození do požadované vzdálenosti a dalších 5 g zátěže pak připevníme na vlasec, což vyžaduje lovná hloubka. Celková nosnost splávku se pak rovná součtu zátěže na vlasci a zátěže.
Kovové báze s náhradními zátěžovými kroužky Waglery s úpravou pro noční vidění
Splávky na řeku s anténou vyměnitelnou za chemické světlo
