TKÁNĚ
Vytvářejí je spolu s mezibuněčnou hmotou základní prvky složitého biologického systému - buňky. Tkáně jsou funkčně spojeny v orgánech, které jsou uspořádány do orgánových soustav. Mezibuněčná hmota je buď beztvará nebo v podobě vláken. Prostoupeny jsou tkáňovým mokem, který vzniká filtrací krve z vlásečnic. Tkáňový mok umožňuje transport látek v organismu.
Druhy tkání:
- epitely
- tkáně pojivové, trofické, svalové a nervové
Krycí epitel kryje povrch těla, vystýlá tělní dutiny a trubice v těle. Resorpční epitel vystýlá střevo, kde umožňuje vstřebávání živin, řasinkový epitel zachycuje prachové částice v dýchacích cestách, respirační epitel umožňuje výměnu plynů, smyslový epitel slouží k příjmu podnětů ve smyslových orgánech apod.
Žlázový epitel tvoří výstelku žláz s vnější sekrecí (exokrinní žlázy), jejichž sekret je odváděn vývody do tělních trubic nebo na povrch těla (např. slinné žlázy, slinivka břišní, žlázy stěny žaludku, střev, dýchacích cest atd.). Tyto žlázy mají podobu jednoduchých či rozvětvených trubiček (tubulů) nebo váčků (alveolů).
Skladebně odlišným typem jsou žlázy s vnitřní sekrecí (endokrinní), jejichž výměšky (hormony) jsou vylučovány do krevních cest a mají řídící funkci v organismu.
Pojivové tkáně tvoří trofické tkáně s tekutou mezibuněčnou hmotou (plazmou) jako je krev a míza.
Vazivo je poměrně měkká pojivová tkáň, s charakteristickými, vazivovými buňkami, z nichž se jich řada podílí na obranyschopnosti organismu. Charakter vaziva určují vlákna. Kolagenní vlákna jsou pevná a ohebná, elastická dávají pružnost a retikulární vlákna jsou jemná a tvoří síť pro uchycení buněk.
Kolagenní vazivo je nejrozšířenější, je buď řídké anebo tuhé. Má bílou barvu. Řídké vazivo umožňuje výměnu látek mezi krví a tkáněmi, spojuje vzájemně tkáně a obaluje orgány. Tuhé vazivo je odolné k mechanickému namáhání. Neuspořádané tuhé vazivo je součástí okostice, kožní škáry, obalů některých orgánů a uspořádané vazivo tvoří vazy, šlachy a povázky.
Elastické vazivo je pružné a je součástí vazů páteře nebo stěny tepen. Má žloutou barvu.
Retikulární vazivo se nachází v kostní dřeni, mízních uzlinách ...
Tukové vazivo vytváří energetickou zásobu těla a tepelně izoluje orgány a podkoží.
Chrupavka je tuhá, pevná, ale pružná pojivová tkáň. Základem jsou buňky chondroblasty a chondrocyty. Povrch chrupavky chrání a vyživuje ochrustavice jako tuhá vazivová blána.
Druhy chrupavek:
- sklovitá (hyalinní) - zpevňuje dýchací cesty a embryonálně dává vzniknout kostem trupu a končetin, pokrývá kloubní plochy kostí
- elastická - dává pružnost např. příklopce hrtanu
- vláknitá - tvoří převážnou část meziobratlových plotének
Kostní tkáň má podpůrnou a ochrannou funkci. Mladé kostní buňky (osteoblasty) tvoří mezibuněčnou hmotu s převahou kolagenních vláken, která postupnou mineralizací dá kosti potřebnou pevnost a pružnost. Kosti obsahují téměř 96 % vápníku a fosforu v organismu. Přesto je ale kost dynamická struktura, která se mění v závislosti na věku, výživě a funkčních nárocích. Mění se její vnitřní struktura, vnější tvar i fyzikální vlastnosti. Povrch kosti kryje vazivová blána - okostice, která přivádí do kosti cévy a nervy.
Většina kostí má kostní tkáň uspořádanou do kostních plotének (lamel), které potom tvoří kostní tkáň houbovitou a kompaktní. V houbovité (spongiózní) tvoří lamely trámce uvnitř kostí. Toto uspořádání odolává největšímu zatěžování kostí. Prostory mezi trámci vyplňuje kostní dřeň. Kompaktní (hutná) kostní dřeň tvoří obal všech kostí a tělo dlouhých kostí. Kostní lamely vytvářejí systém do sebe zasunutých trubic, které lépe odolávají tlaku a tahu (zlomení).