FEEDER
Feeder je moderní rybolovná technika, která se v ČR rozšiřuje teprve od konce 90. let 20. století. Svou povahou vychází z položené. Základním vybavením při lovu na feeder je speciální feederový prut, naviják, vlasec, háček a obvykle také krmítko (odtud pochází anglické pojmenování tohoto způsobu lovu).
Druhy feedru:
- picker
- feeder light
- feeder medium
- feeder heavy
V indikaci záběru je největší rozdíl feederu oproti klasické položené. Nepoužívají se zde žádné přídavné indikátory (čihátka, swingery ...). Tuto funkci zastává velmi jemná špička feederového prutu, která se podle pohybů vlasce ohýbá a vibruje. Díky tomuto systému lze odhalit i drobné a opatrné záběry, které by při použití klasických metod nebyly vůbec rozpoznatelné. Feederové špičky jsou výměnné a mají různou tuhost pro použití v různých podmínkách, zejména podle síly proudu. Označují se obvykle číslem, které udává, při jaké zátěži (v uncích) se špička ohne do pravého úhlu. Její konec bývá natřen reflexní barvou pro lepší viditelnost jemných pohybů.
Feederem lze lovit jak na stojatých vodách, tak i na řekách a potocích.
Podobně jako u položené leží při lovu feederem nástraha na dně, případně se nad ním vznáší. K přidržení nástrahy zde slouží klasická olověná zátěž nebo krmítko, které mimo to plní i druhý účet - svým obsahem láká ryby do blízkosti háčku s nástrahou.
Při lovu je vlasec zcela napnutý a měl by s prutem svírat úhel přibližně 90 - 110 °, aby se jeho pohyby v co největší míře přenášely na pohyb špičky prutu. Na tekoucích vodách se navíc prut staví vysoko (někdy až téměř kolmo), aby byla ponořena co nejmenší část vlasce a nepůsobil na něj tlak vody.
Feeder je univerzální rybolovná technika, lze tedy pomocí ní chytat téměř všechny druhy ryb žijící v ČR. Vzhledem ke svojí citlivosti se však nejvíce využívá pro lov menších a středních ryb, a to zejména kaprovitých. Dá se použít i na lov velkých dravých ryb (štik). Pro tyto ryby to však není klasický feeder, ale speciální heavy feeder, který je konstruován na větší zatížení.
Než si vybereme svůj první feederový prut, je třeba si představit některé vlastnosti, které jsou pro výběr toho pravého feederového prutu klíčové. Klasický dělený feederový prut se skládá ze tří hlavích částí:
- díl s rukojetí a úchytem na naviják - tato část prutu slouží k pevnému upevnění navijáku k prutu. Obsahuje samotný úchytový mechanismus, korkovou, pěnovou nebo neoprenovou rukojeť a typicky očko k uchycení háčku. Na tomto díle také typicky najdeme různé nadpisy, které nám sdělují informaci o vlastnostech prutu.
- jeden či více samostatných dílů prutu s očky - tvoří páteř prutu a určuje zdolávací charakteristiku, která může být od špičkové až po parabolickou. Poslední díl slouží ke vkládání výměnné špičky. V současné době se u některých high-end modelů používají místo výměnných špiček celé výměnné díly, které odstraňují negativa spojená s přechodem koncového dílu a výměnné špičky.
- výměnné špičky - v současné době se dodávají v počtu 2 až 5 kusů ke každému prutu. Liší se gramáží, délkou, akcí, barevným provedením a materiálem. Označení gramáže se uvádí v anglických uncích (1 oz = 6 gramů) a určuje zátěž, která ohne vodorovně drženou špičku do pravého úhlu. K rozlišení jednotlivých gramáží se někdy využívá různobarevné provedení konce špičky. Špičky se dále liší materiálem, ze kterého mohou být vyrobeny - karbonové špičky jsou v základu černé a obvykle mají nižší průměr než laminátové, které jsou nenalakované a bílé, a obvykle je poznáme právě podle bílé části na straně, která se vkládá do výměnného dílu. Dále se špičky liší akcí nebo chcete-li charakteristikou ohybu. Stejně jako u prutů může být tako charakteristika od špičkové až po parabolickou.
V nabídkách prodejen lze nalézt také teleskopické feederové pruty, které ovšem obecně nedosahují kvalit dělených prutů.
Další vlastností, která je pro určení vhodného feederového prutu klíčová, je odhozová zátěž (gramáž). Podle této odhozové zátěže se dělí pruty do několika kategorií:
- picker, winklepicker, qiuver - jedná se o delikátní pruty s odhozovou zátěží typicky do 40 g. Obvykle jsou v prodeji v délkách od 2,5 do 3 m. Pruty disponují velmi citlivými špičkami, které nepřesahují gramáž 1,5 oz. Nejsou vhodné pro použití do středně silných a silných proudů a pro chytání na větší vzdálenost. Doménou těchto prutů je chytání na malých stojatých vodách a v příbřežních partiích málo proudných řek nebo v jejich tišinách či slepých ramenech. Tyto pruty se často využívají pro přívlač.
- light - citlivé pruty s odhozovou zátěží do 70 g, Typicky jsou v prodeji v délkách od 3 do 4 m. Pruty disponují citlivými špičkami, které nepřesahují gramáž 2 oz. Nejsou vhodné pro použití do silných proudů a pro chytání na větší vzdálenost.
- medium - univerzálně použitelné pruty s odhozovou zátěží do 100 g. Typicky jsou v prodeji v délkách od 3 do 4,5 m. Pruty disponují špičkami, které nepřesahují gramáž 3 oz. Tyto pruty jsou díky svým vlastnostem nejběžnější a hodí se jak pro chytání na stojatých vodách, tak pro chytání v poměrně silném proudu. Limitem je odhozová zátěž, která neumožňuje lov s většími krmítky na delší vzdálenost.
- heavy - silné pruty s odhozovou zátěží do 150 g. Typicky jsou v prodeji v délkách od 3,5 do 4,5 m. Pruty disponují méně citlivými špičkami, typicky v gramáži 1 - 4 oz. Jsou vhodné pro použití do silných proudů a pro chytání na větší vzdálenost.
- extra heavy, power - speciální kategorie silových prutů s velkou odhozovou zátěží, která může dosahovat až 200 g. Typicky jsou v prodeji v délkách od 3,5 - 4,5 m. Pruty disponují špičkami v gramáži 6 oz. Jsou vhodné pro použití do velmi silných proudů a pro chytání na velkou vzdálenost. Pruty této kategorie bývají označovány také jako parmové speciály (anglicky barbel). Tyto pruty najdou své uplatnění především na velkých řekách, jako je Dunaj nebo Rýn, případně při lovu parem ve velmi proudných úsecích řeky.
Tyto kategorie se mohou dále kombinovat, takže se v prodejnách můžeme setkat také s pruty, které jsou označeny jako medium-light nebo medium-heavy, které mají vlastnosti na rozhraní uvedených kategorií.
Při výběru navijáku pro feeder, je potřeba dbát dvou věcí:
- naviják musí být adekvátní k vybranému prutu a výsledný celek musí být vyvážený. Není vhodné na pruty typu picker nebo light přidělávat kaprařský naviják s volnoběžnou brzdou (baitrunnerem) a současně by asi nebylo to pravé ořechové přidělat malý a lehký naviják na pruty typu heavy, kde se dá očekávat, že budeme používat vlasce o vyšších průměrech. Obecně ovšem platí, že ani na pickery nejsou vhodné ultramalé navijáky, rozhodně nejít pod velikost 20, u heavy feederu se rozhodně vyplatí velikost 30 a větší.
- naviják musí poskytovat dostatečně silné převody. Musíme myslet na to, že z velké části budeme používat krmítka, která mají určitou váhu a která při stahování vodou kladou určitý odpor. Pokud bychom na feederový prut umístili nějaký malý naviják se slabými převody a používali pak krmítka o váze 50 g, tak nám naviják na konci sezóny bude vykazovat silné vůle, převody budou vyhrkané a naviják bude na vyhození.
Co není tak důležité, je výběr typu navijáku. Zde záleží na preferencích každého. Někdo je zvyklý na naviják s přední brzdou, které mají obecně trvanlivější převody, než ty se zadní brzdou, jiný preferuje bojovou brzdu nebo volnoběžnou, tzv. baitrunner.
Velmi variabilní jsou montáže na feeder. Základní je průběžná montáž, která se skoro neliší od "bobkařské". Použít můžeme jak obyčejné krmítko s trubičkou uprostřed, tak i feederové krmítko, které umístíme pomocí obratlíku přímo na kmenový vlasec (ten, co je namotaný na cívce navijáku) nebo zavěsíme do karabinky na zahnutou trubičku (tzv. fajfku). Háček je vhodné umístit na návazcový vlasec (ideálně fluorocarbon) o průměru o 0,02 mm tenčím, než je kmenový vlasec zakončený smyčkou s dvojitým uzlem, čímž vytvoříme návazec (forpas). Ten pak provlečením umístíme do obratlíku na konci kmenového vlasce. Abychom na obratlíku ochránili uzel z kmenového vlasce (kmen), je vhodné použít gumový korálek, který utlumí nárazy krmítka do uzlu na obratlíku. Použití návazců ovšem není nezbytně nutné, háček můžeme navázat přímo na kmen a použít textilní izolačku k vytvoření zarážky pro krmítko.
Páternoster je montáž, kde jsou na kmenovém vlasci umístěny dva "fousy", na jednom je krmítko pevně uchyceno na vlasci a na druhém je přivázán návazec a háček. Nejjednodušším způsobem, jak navázat páternoster je rozstřižením dostatečně velké smyčky (o délkce cca 60 - 80 cm). Smyčku obvykle rozstřihneme tak, aby nám vznikly fousy v poměru 1 : 3, kdy na kratší uvážeme krmítko a na delší upevníme návazec s háčkem. Pokud se nechceme u vody zdržovat navazováním při každém utržení sestavy (a že se občas podaří trhat jak na běžícím pásu), můžeme si připravit jednotlivé komponenty páternosteru dopředu včetně samotného páternosteru, který se bude skládat z koncové smyčky, do které umístíme návazec s háčkem, na druhém konci připevníme obratlík s karabinkou, abychom mohli měnit zátěž dle potřeby a v jedné třetině od obratlíku uděláme další smyčku, kterou pak můžeme upevnit do smyčky, kterou vytvoříme na kmenovém vlasci. Speciální verzí páternosteru je balaton, u kterého je umístěn návazec s háčkem na kratším fousu a zátěž na delším fousu. Páternoster má výhodu v tom, že ryby se o pevně uchycenou zátěž mnohdy zaseknou samy.
Při feederu se používá několik typů krmítek, můžeme použít klasické drátěné nebo plastové košíky, které mají různý tvar a hmotnost. Hranaté se uplatňují především na tekoucích vodách, kde je proud nemůže tak jednoduše odvalit po dně. Dále se používají různá method krmítka, která najdou své uplatnění na stojatých vodách. Dále máme speciální uzavřená krmítka na červy a partikl.
1 - hranatý košík (vhodný na tekoucí vodu)
2 - oválný košík (vhodný na mírně tekoucí a stojatou vodu)
3 - oválný košík se dnem (pomalejší vyplavování krmení)
4 - oválný plastový košík (vhodný na stojaté vody, dopraví krmení bezpečně ke dnu)
5 - uzavřený plastový košík na partikl
6 - uzavřený plastový košík na partikl a červy
7 - klasické krmítko na trubičce
8 - olověné zátěže typu mušle (rychleji vystoupá ode dna), mince nebo olivky
9 - method krmítko (v koncovém provedení vhodné na balaton)
10 - těžké kaprařské olovo (vhodné do silných proudů a pro lov "na vlas")
Vzhledem k tomu, že u feederu máme oproti klasické položené tu výhodu, že prut je poměrně pružný a umožńuje více tlumit výpady ryby, používáme tak mnohem tenčí vlasce. Nejčastěji se používají co nejméně průtažné a rychle potápivé kmenové vlasce o průměru 0,14 - 0,22 mm, u heavy feederu můžeme použít klidně i silnější, případně použít pletenou šňůru, která sice umožňuje díky své neprůtažnosti přenos záběru na velkou vzdálenost, ale za cenu možného vyříznutí ryby a v tom horším případě i zlomení prutu. Jako návazce se používají skoro výhradně kvalitní fluorocarbonové návazcové materiály, které nám poskytnou jistotu při zdolávání. Současně je fluorocarbon ve vodě pro ryby téměř neviditelný, proto nám umožní často lov i těch nejostražitějších jedinců. Pokud budeme chtít vyzkoušet i lov na nástrahu, umístěnou pod háčkem (boilies, peleta, luncheon meat, psí/kočičí granule), je možné použít také pletenou šňůru.
Asi nejdůležitějším prvkem celé sestavy je háček. Zapomeňme na velké kaprové háčky, feeder je v tomhle podobný spíše plavané a i proto se používají relativně malé háčky. Jejich velikost je samozřejmě dána typem nástrahy a cílovou rybou. Běžně se používají háčky o velikostech 6 - 18.