DOBRÝ RYBÁŘ
Někde jsem četla, že dobrý rybář je ten, který kromě častých a velkých úlovků umí tzv. "číst vodu" a umí se pohybovat i v okolní přírodě.
Jedno listopadové páteční slunečné odpoledne sedím pod Lochkovským / Lahovickým mostem na břehu Berounky, nahazuji a přitahuji twistříka, nahazuji a přitahuji - nic. Zkouším tedy chytat na boilies, ale kromě dvou šťouchů do háčku - nic. A jak tak sleduji okolní přírodu, vidím, že nalevo od místa, kde sedím, jsou kola od ryb, bublinky apod. Po chvilce váhání začnu na dvakrát přenášet všechny mé věci asi o 200 m dále po proudu - křesílko, krmení, rybářský baťoh, pruty, vidličky, knížku pro dlouhé chvíle. Uvelebím se, kruhy na vodě se stále dělají, mám začátečnickou radost, že jsem dokonale "přečetla vodu" a vím, kde teď ryby loví. Nahodím co nejblíže ke kruhu na vodě a čekám. Znovu a znovu. Nic, ryba se ani nevyplaší a kruhy na vodě se v blízkosti mého háčku objevují stále a stále. A na stejném místě. Napadne mě - mrtvola - jdou z ní bublinky plynu stále ve stejném místě, to bude úlovek. Tak 1,75 m a 80 kg, to se mi ani nevejde do rybářského lístku. Nahazuji, přitahuji, stále nic.
Najednou slyším kvílení brzd a hroznou ránu, až se mi zdá, že se celý Lochkovský most otřásá. Rychle kouknu do výšky, jestli se neřítí nějaké vozidlo z mostu dolů na mě, ale naštěstí betonové tarasy a skleněná boční výplň to ustála.
No, ale najednou jsem prozřela - z mostu kape voda a přesně do místa, kde mám návnadu a dělají se kruhy na vodě.
A ponaučení na závěr: Nejsou kruhy jako kruhy!
